Vánoce, to slovo na šest písmen může znamenat mnohé. Pro někoho svátky plné pohody strávené společně s rodinou, pro někoho stres spojený se sháněním vánočních dárků na poslední chvíli, pro někoho příbytek na váze, kterého se zbavuje několik následujících měsíců. Dojmy z Vánoc jsou poněkud subjektivní záležitostí, pro nás je to nicméně skvělá záminka k tomu se v průběhu adventu sejít a na Valnovánoční víkendovce zrekapitulovat věci proběhlé, diskutovat o tom, co nás do budoucna rozhodně nemine a v neposlední řadě strávit příjemné předvánoční chvilky. Ne sice v teple rodinného krbu, ale zato v přátelské atmosféře!

Na Valné hromadě jsme odvedli kus práce, prostě a jednoduše jsme se navalili na jednu hromadu a tak dlouho jsme hlasovali a řešili body programu, dokud jsme je neměli všechny dořešené. A dohlasovali jsme se k několika inovacím - máme nového předsedu, mladého, perspektivního a plného elánu na počátku svého funkčního období…je jím chvíle napětí BASTY! Rada se nám početně poněkud rozrostla, takže z ní je tak trochu všelidové hlasování, ale nábor nových radních není rozhodně na škodu, protože nám vnesou do řešených věcí jiný úhel pohledu. Bohužel jsme letos nestihli odhlasovat řadu důležitých a téměř tradičních funkcí z předchozích let, jako je model, jásal nebo úchyl. I to mělo své opodstatnění, nejsme totiž žádní workoholici a za dobře odvedenou práci byla potřeba zasloužená odměna, na zbytečnosti už prostě nezbyl čas. Místo toho jsme vyrazili do víru moravského velkoměsta na vánoční trhy. Nadšení, které jsme načerpali z náhlého přísunu čerstvého vzduchu, ovšem rychle ochladlo, zejména z toho důvodu, že rtuť teploměru byla někde hluboko pod nulou a povětrnostní podmínky nebyly příliš příznivé. Nezbývá než podotknout, že na zimě není nic hezčího, než vrátit se zase hezky do tepla a rozmrzat nad hrnkem čaje.

Stihli jsme se ale taky vrátit do dětských let. Hráli jsme si na pohany a křesťany. Křesťani hledali dárky v ulicích Brna a paranoidně se rozhlíželi kolem, jenom aby se vyhnuli případnému setkání s pohany, ti by jim totiž dárky zabavili. A pohani se naopak rozhlíželi, aby objevili co nejvíc křesťanů plížících se podél zdí. Pokud jste tedy náhodou byli ten samý víkend v Brně a zahlídli jste na ulici někoho, kdo se plíží jak indián na válečné stezce, vylekaně se ohlíží a možná trochu působí dojmem, že se chystá vykrást nějaké auto, mohl to být klidně někdo z nás. Mimo to se v průběhu víkendu odehrála taky partyzánská bitva. Boj byl krutý, ale nakonec skončil remízou. Ve výsledku je vlastně úplně jedno, jestli je vám pět, dvacet, nebo třicet, hrát si můžeme všichni úplně stejně.

I když už jsou Vánoce za námi a zkouškové v plném proudu, může nás hřát vzpomínka na ně, nebo pomyšlení, že už konečně proběhly a do těch dalších je ještě spousta času. Většina z nás má teď myšlenky někde úplně jinde, protože jsme zavalení hromadou papírů a skript, jejichž obsah se snažíme nějakým zázrakem nacpat v co nejkratším čase do hlavy. Přeju všem s podobnými starostmi hodně trpělivosti při jejich snažení. Věřte, že jsem na tom dost podobně, proto na vás myslím a soucítím s vámi :)

Držím palce! A uvědomte si, že jste prostě boží a že to dáte. Není důležitý, jestli za A, nebo za E, hlavně ať je to tam.

Tess